V našem normálním experimentu můžeme použít kryozkumavky ke zmrazení vzorků, ale při použití kapalného dusíku pro kryokonzervaci často dochází k explozi kryozkumavek, což nejenže způsobí ztrátu experimentálních vzorků, ale může dokonce způsobit poškození vzorků. . Zranění experimentátorů. Jak se tomu tedy vyhnout?
Důvod:
Pokud chcete vědět, jak tuto situaci vyřešit, musíte samozřejmě pochopit, proč kryoviálka exploduje.
Za prvé, kryokonzervační zkumavky nelze skladovat přímo v kapalné fázi kapalného dusíku. Protože tělo zkumavky a kryt zkumavky běžných kryokonzervačních zkumavek jsou z různých materiálů, rychlost tepelné roztažnosti a smršťování během zmrazování je také různá. Pokud je zkumavka umístěna přímo do kapalné fáze, může kapalný dusík proudit do zkumavky.
Při příští resuscitaci vzorku vložte kryozkumavku do vodní lázně o teplotě 37 stupňů a kapalný dusík ve zkumavce se rychle odpaří a expanduje, ale plyn nemůže včas uniknout ze zkumavky, což způsobí explozi kryozkumavky.
řešení:
1: Neskladujte kryozkumavku přímo v kapalné fázi, ale v plynné fázi. Nebo jej dejte přímo do lednice zmrazit, pamatujte, že jej nedávejte přímo pod hladinu tekutého dusíku.
2: Použijte kryozkumavku s vnitřním závitem. Samozřejmě ani vnitřní rotační kryozkumavku nelze přímo umístit do kapalné fáze, ale tolerance nízké teploty u vnitřní rotační kryozkumavky je lepší než u vnějšího šroubovacího uzávěru, což může snížit možnost exploze a je relativně bezpečnější. Externí spinová kryozkumavka je ve skutečnosti určena pro mechanické zmrazování, není tedy vhodná pro skladování tekutého dusíku.
3: Co mám tedy dělat, pokud opravdu potřebuji konzervaci tekuté fáze? V reakci na tento problém existují ve skutečnosti kryozkumavky speciálně navržené pro tento účel, které lze použít k utěsnění kryokonzervační zkumavky a jejímu vložení do kapalné fáze. Dá se samozřejmě zalepit i parafilmem, lékařskou páskou atd. Nedojde tak téměř k žádným výbuchům.